Pohledem zastupitele
Není nás tak mnoho z komunálních a krajských politiků, kteří museli řešit následky povodní, výbuchů obytných domů, železničních neštěstí a dalších událostí včetně dopadů do veřejných rozpočtů. Nikdo z nás však nebyl vystaven konfrontaci v boji s nepřítelem, který není vidět, a přesto ohrozil a ohrožuje celou populaci a vynutil si plošná krizová opatření, která zasáhla celou republiku, její ekonomiku i běžný život jejích občanů. Zároveň vyvolal vlnu solidarity, vzájemné pomoci, ale odhalil i řadu nedostatků v připravenosti na takový typ události. Ano, je to pandemie koronaviru. Nechci a nebudu se nyní připojovat k těm, kteří zejména na sociálních sítích, ale i v masmédiích vědí a znají jak příčiny, proč se tak stalo, co by oni udělali lépe a rychleji a zejména kritizují všechny orgány státu a veřejné správy a jsou i v zajetí ideologického boje jak na domácí, tak i zahraniční frontě. Jsou to povětšinou ti, kteří osobně k řešení jednotlivých problémů nepřispívají. Protože to neumějí a v řadě případů jsem rád, že jim k tomu není ani dána možnost. O to více si vážím a cením práce našich zdravotníků, lékařů, sester, lékárníků, laboratorních pracovníků, sociálních pracovníků, profesionálních i dobrovolných hasičů, policistů, strážníků, vojáků, kteří v první linii boje proti tomuto nebezpečí každodenně prokazují svou profesionalitu a nasazení. Nesmíme zapomínat ani na ty, kteří jsou připraveni zajišťovat a zajišťují zásobování a další služby pro obyvatelstvo. Prodavači, skladníci, řidiči MHD a stovky dobrovolníků z řad studentů a dalších pomáhají dle svých sil a možností překonat krizový stav v našem městě i kraji. Těm všem patří naše poděkování. Ale nejen poděkování. Musíme jim být nápomocni nejen vlastní aktivitou, ale i disciplínou a kázní při dodržování přijatých opatření ve vztahu k omezení pohybu, dodržování hygienických pravidel a ochrany vlastního zdraví. Jsem přesvědčen, že přestože tento příspěvek píši druhý jarní den, tak bude platit i v dubnu, kdy vychází tento měsíčník.
Josef Babka předseda klubu KSČM v ZSMO
Táhneme za jeden provaz
Milí sousedé, tyto řádky píši za situace, kterou většina z nás nezažila a nemá s ní žádné zkušenosti. Jsou zavřené školy, restaurace i většina obchodů. Nesmíme se volně pohybovat na veřejnosti. Asi všichni žijeme s obavami o své zdraví a zdraví svých blízkých. Narážíme na všudypřítomnou nejistotu, kdy to skončí a co bude, až vše pomine. Těžké chvíle nás však opět dokázaly semknout. Jakmile jsme zjistili, že neschopná vláda nás neumí ochránit, vzali jsme věci do svých rukou. Není snad domácnosti, která by si sama neušila roušky. Lidé nezištně pomáhají zdravotníkům a záchranářům. Zanechali jsme řevnivosti a konečně táhneme za jeden provaz. Očekáváme, že vedení města již brzy začne pracovat na uceleném souboru koncepčních a strukturálních opatření směřujících k udržení rozvoje města. Jsme připraveni pomoci jak při jeho tvorbě, tak i s realizací. Kromě systémových a koncepčních kroků lze již nyní realizovat i některé dílčí. Neudělá-li to rada města dříve, navrhneme na nejbližším zasedání zastupitelstva odložení účinnosti nařízení města o omezení reklamního smogu, a to nejméně o jeden rok. Aniž bychom chtěli polemizovat o smyslu nařízení, je nutné si uvědomit, že současná situace nejvíce doléhá na drobné podnikatele. Ti nyní potřebují ulevit a jejich další zatěžování administrativou a finančními náklady není na místě. Doufám, že pro návrh získáme dostatečnou podporu. Všem vám přeji pevné zdraví. Věřím, že současnou virovou epidemii brzy úspěšně zvládneme, život se vrátí do normálních kolejí a společně si budeme moci užívat přicházejícího jara.
Lukáš Semerák Hnutí Ostravak
Ne respirátorům pro Čínu a ano odkupu OVAK Na minulém zastupitelstvu byl předložen návrh na pomoc našemu partnerskému čínskému městu Suzhou, které o to požádalo. Měly být odeslány respirátory a kombinézy včetně brýlí a rukavic v hodnotě 300 000 Kč. Kolega Kubín vyjádřil názor, že pomáhat při epidemii virové nákazy, která se šíří do světa, není to samé, jako poslat pomoc zemi postižené zemětřesením nebo záplavami, protože obětí se nakonec můžeme stát i my. Můj názor mimoto byl, že respirátory a kombinézy v hodnotě 300 000 Kč městu, které má 11 milionů obyvatel, stejně moc nepomohou. Nakonec jsme to byli pouze my čtyři, členové našeho hnutí, kdo jsme pomoc nepodpořili. Zbytek zastupitelstva byl pro. My jsme dali přednost bezpečnosti našich občanů a čas zakrátko ukázal, že jsme udělali dobře. Najednou sami bojujeme s nedostatkem roušek, dokonce pro zaměstnance nemocnic. Dalším z bodů byl odkup akciového podílu Ostravských vodáren a kanalizací od RNDr. Habrnála. Město vlastní 28,55 % OVAKu, pan Habrnál 12,05 %, francouzská společnost SUEZ 50,13 % a zbytek drobní akcionáři. OVAK ze svého zisku vyplatil v roce 2019 akcionářům dividendy v hodnotě 85 mil. Kč. Údržba vodovodní a kanalizační sítě stojí město řádově stovky milionů korun ročně a není třeba, aby v řetězci distribuce vody byli prostředníci, kteří si ročně odvezou desítky milionů. Proto jsem odkup podílu pana Habrnála podpořil, ačkoli požadoval cenu o 8 milionů vyšší oproti ceně odhadní ve výši 80 mil. Kč. Tato částka by se měla městu vrátit na dividendách během zhruba devíti let. Problémem ovšem zůstává, že město neusiluje o vykoupení celého OVAK a tiše tak podporuje vyvádění desítek milionů korun z města a České republiky. Návrh na zrušení koncesní smlouvy pro OVAK platné do roku 2024 a jeho vykoupení popř. založení a provozování vlastní vodárenské společnosti zastupitelstvo zamítlo loni v listopadu. Můj názor je, že když už město plánuje utratit 1,5 miliardy za výstavbu koncertní haly, mělo by se nejprve postarat o to, aby občané města nepřicházeli ročně o desítky milionů na vodě. Napište mi, prosím, co si o tom myslíte na trazdik@ostrava.cz.
Tomáš Raždík Jednotní