Blíží se krajské volby a volby k obměně třetiny Senátu. Doba však není nikterak příznivá k optimistickým volebním kampaním jednotlivých stran a hnutí. Pokles výkonnosti hospodářství doprovází negativní dopady související s koronavirovou pandemií a dynamika růstu životní úrovně se zřejmě zastavila. Pro koaliční strany to je problém, pro opozici příležitost. Vybrat témata, která osloví větší skupiny lidí, je, při jejich zvyšujícím se nezájmu o každodenní politiku, problematické. A tak se znovu zvažuje, jak efektivně oslovit nejukázněnější skupinu voličů – důchodce. Proto jsme svědky různých návrhů, o kolik a jak navýšit příjem důchodců, či kritiky rozhazovačnosti. Boj bude zejména o zviditelnění vládních stran, co která navrhla a »sama« prosadila. Jako obvykle.
V roce 2016 vycházela valorizace důchodu v průměru 40 Kč na měsíc. Tehdy v Sobotkově vládě ministr financí Andrej Babiš odmítl návrh zákona na zvýšení této ostudné, ale zákonné valorizace nad stanovený limit. Když se důchodci začali bouřit, bylo pozdě. A tak na řadu přišel již v minulosti uplatněný jednorázový státní příspěvek. Vládní návrh na 600 Kč byl různě navyšován, a nakonec prošel můj návrh na 1200 Kč. Tuto částku si však na plakáty bezostyšně napsala ČSSD, ale prodat takovéto přilepšení zřejmě nejlépe, dle volebního výsledku, dokázalo ANO. Problém jednorázového státního příspěvku však je v tom, že se nestane součástí důchodu, tedy jeho zvýšeného základu pro valorizace i v dalších letech.
V těchto dnech sledujeme, jak se ČSSD a ANO snaží ve veřejném »klání« prosadit se svými návrhy, které předkládají představitelé vlády Jana Maláčová a Jan Hamáček na straně jedné, a Alena Schillerová a Andrej Babiš na straně druhé. Pravicová opozice navýšení nad zákonnou částku 840 Kč kritizuje. Jde totiž až o 18 mld. Kč. V předchozích dvou letech byla valorizace vládou konsenzuálně navýšena v průměru na 900 Kč. Takový návrh padl i letos. Avšak vzhledem k vyšší inflaci a dopadům pandemie se licituje o vyšší částce. Vláda se však zavázala, že na konci jejího mandátu bude průměrný důchod cca 15 000 Kč (avizuje už nyní 15 270 Kč). K tomu však není potřebný »volební tahák« pro letošní podzimní souboj.
A tak je znovu na scéně jednorázový státní příspěvek či bonus nebo rouškovné s výplatou snad k Vánocům, ale slibovaný už nyní před volbami. Letos se tím schválený deficit státního rozpočtu asi nezhorší, ale pro ministerstvo financí bude rozhodující, že se nezatíží následující státní rozpočty. Pokud by totiž důchodci dostali měsíčně v rámci zvýšené valorizace o 100 až 500 Kč více, zvýšil by se tak jejich důchod i pro příští roky a příští valorizace. Tím by vzrostly i mandatorní výdaje.
Přesto by KSČM měla i nadále trvat na tom, aby se plánované navýšení stalo pevnou součástí důchodů i pro příští valorizace. Čas pro rozhodnutí je jen do září! Takovýto krok je pro důchodce výhodnější a zmírní propad mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem a přiblíží nás ke standardu vyspělých zemí v podílu výdajů na důchody k HDP. Nejde tedy o nějaký jednorázový bonus! Když je nezpochybnitelný závazek výdajů na zbrojní výdaje, proč obdobně prioritně nepřistupovat k důchodům? Jde jen o politickou shodu na vícezdrojovém financování důchodů a s tím spojenou stabilizaci veřejných rozpočtů cestou např. daňové reformy.
Každý musí uznat, že současná vláda - s podporou KSČM - prosadila v tomto volebním období nadstandardní valorizace všech důchodů. Umožnil jí to i upravený zákon o valorizacích na sklonku minulého volebního období. Došlo takto k vyrovnání předchozích propadů v rámci pravicových reformních balíčků a procentuálně k rychlejšímu růstu nejnižších důchodů. Opožděný systém valorizací, který vždy vychází z výsledků v minulém období, přirozeně prohlubuje propad zejména mezi důchody starodůchodců a růstem průměrné mzdy i průměrného důchodu. Při větší dynamice růstu mezd a platů, kterou rovněž KSČM prosazovala, je pak propad důchodů výraznější. Takže, jestli od roku 2016 do roku 2019 vzrostla průměrná mzda o 23,7 % (to je o 6488 Kč na 34 125 Kč před zdaněním a odvody), pak za stejné období vzrostl průměrný důchod (pobírá jej cca 50 % důchodců) o 17,5 % (to je o 2008 Kč na 13 468 Kč nezatížených daněmi a odvody), což nedosahuje ani požadované hranice nad 40 % důchod/mzda. Pokud bude v roce 2020 růst mezd jen kopírovat inflaci, možná se tímto zpomalením zase nad hranici oněch 40 % posuneme.
Nemám dnes prostor srovnávat důchody žen a mužů, starodůchodců a novodůchodců, vysvětlovat přirozené nerovnosti v pojistném systému a např. nízké důchody OSVČ díky jejich nízkým odvodům či odhadovat, zda se příští rok odsouhlasí nějaké kroky důchodové reformy, přesněji stabilizace důchodového systému. Mou snahou totiž dnes zejména je upozornit čtenáře – voliče na některá fakta a na to, že bez požadavků a podpory KSČM by ANO s pravicí ve vládě prosazovalo v tomto volebním období zcela jiné priority. Tak na to u voleb nezapomínejme!