Rozhovor Haló novin s Ivanem Strachoněm (KSČM), členem Zastupitelstva Moravskoslezského kraje (MSK)
Nemohu se nezeptat, jak se na životě kraje projevuje současná koronavirová krize?
Samozřejmě i u nás pociťují občané obavy o zdraví. Stejně jako jinde na ně dopadají omezující opatření. Někteří je chápou a dodržují. Jiným se však navrhovaná řešení nezdají dost rychlá, a mají k nim výhrady. Dopad to má především do maloobchodu. Omezení velmi postihla oblast služeb. Náš region je zaměřený i na turistický ruch. A výpadky z jeho příjmů jsou řádově v miliardách. To samozřejmě nikoho těšit nemůže. I když vláda poskytuje částečné kompenzace, nepokryjí ty ztráty zcela.
I zde se řeší situace školáků a studentů, která ani pro ně není jednoduchá. A to nejsou jen letošní maturanti nebo deváťáci, kteří chtějí pokračovat ve studiu.
Podobně jako v celé republice i zde je nedostatek personálu v nemocnicích. Kraj vyzývá lékaře z ambulancí, aby se zapojili do práce v nemocnicích. Aktuálně chybí cca 40 lékařů a 120 sestřiček. V Ostravě je připraveno očkovací místo s kapacitou cca 1800 očkovaných denně. Na jeho provozu se podílí kraj, město Ostrava, fakultní nemocnice. Všem lidem, kteří se na zvládnutí této situace podílejí a opatření dodržují, je za to potřeba poděkovat!
Ukončování těžby v dolech OKD připraví o práci tisíce lidí, kromě toho dalších 4000 až 5000 lidí v subdodavatelském řetězci těžební firmy. Co to pro MSK znamená?
Ten počet bude podle mě ještě o něco vyšší. Kraj oslovil dodavatele OKD. A ne všechny firmy na to zatím reagovaly.
Těžba černého uhlí je zde téměř 200 let. Jednou samozřejmě každé zásoby nerostu dojdou. To nezpochybňujeme. Jen je třeba této vládě a i některým předchozím připomínat, že na tento region dlouhodobě zapomínaly. Stále není naplňováno usnesení vlády z roku 2002, jímž vláda přislíbila na revitalizace po hornické a hutnické činnosti v MSK 20 mld. Kč.
Stanoviskem KSČM, které jako zastupitelé v kraji nebo v samosprávách obcí a měst prosazujeme, je postupný útlum. Bohužel vláda tady moc prostoru pro jednání nenechala.
Co se týká zaměstnanosti. Jeden pohled je na podmínky, které mají při odchodu horníci z uzavíraných šachet, a druhý je na to, jaké podmínky budou pro pracovníky v dodavatelských firmách. O těch se zatím moc nemluví. I tady je potřeba, aby se k tomu stát postavil čelem. A vytvořil i těmto firmám podmínky např. pro vyplacení odstupného propouštěným lidem.
A stále ve vzduchu visí dopad na hutní a ocelárenské podniky. I zde jsou ve hře další tisíce pracovních míst, která mohou zaniknout.
Je bezpodmínečně nutné zachovat pozice pro lidi z báňské záchranné služby. Jedině tito lidé se zkušenostmi a praxí mohou zajišťovat bezpečnost důlních děl, a tím i bezpečnost a zdraví lidí žijících na území zavřených šachet. A to se týká celého bývalého ostravsko-karvinského revíru. Otec byl důlní technik, z jeho vyprávění vím, že udržet všechna bezpečnostní opatření ve funkčním dole není legrace. Ne tak v dole, který je odstavený.
Měly by se podle vašeho názoru momentálně prodělečné uhelné doly likvidovat, nebo raději zakonzervovat tak, aby zásoby uhlí byly v případě potřeby později vytěžitelné?
Platná Státní energetická koncepce se zásobami černého uhlí stále počítá. Zatím naštěstí nikdo neměl tu odvahu tyto zdroje odepsat. Ano, jsem pro zakonzervování. Jak se vyvíjejí technologie ve všech oborech, očekávám, že se budou hledat nové možnosti využití i zde. U ceny černého uhlí není možné posuzovat efektivitu z krátkodobých výkyvů ceny. Bohužel ukončením těžby jsme se zbavili možnosti být soběstační. Staneme se závislými na dovozu. S tím je spojena náročnější logistika.
Na stůl se dostává způsob skladování. Již nyní byl problém rozšířit skládku uhlí pro průmyslovou výrobu. Kdo bude nyní garantovat plynulost dodávek? Distribuční sítě jsou v soukromých rukou. Zabýval se někdo kapacitou železniční nákladní přepravy a kapacitou železnic obecně? To vidím jako velký problém, který je třeba řešit.
Jste členem komise pro strategický rozvoj kraje. Jaké cíle KSČM v rozvoji MSK prosazuje?
Je pro nás zásadní, aby ani v této době, kdy se očekává propad příjmů do státního rozpočtu, nebyl kraj tímto zásadně postižen. Musí být zajištěn dostatek prostředků na fungování veřejných služeb, za které je kraj odpovědný. Jsou to v prvé řadě zdravotnictví, sociální služby, školství, dopravní obslužnost. Povolebním vyjednáváním se podařilo získat zastoupení ve všech komisích a výborech, které v kraji pracují. Členové nominovaní za KSČM poskytují zpětnou vazbu z těchto jednání. A tu pak poskytujeme zastupitelům v jednotlivých samosprávách, aby s těmito informacemi dále pracovali.
Pokud mohu za sebe zmínit komisi pro strategický rozvoj, tak se zde připravuje program pro modernizaci regionu a Fond spravedlivé transformace. V obou těchto programech se ovšem nacházejí finance nejen pro transformaci MSK. Jedná se řádově o desítky miliard korun na období let 2021-27. Na jednáních jsme průběžně informováni o termínech pro podání projektů, o podporovaných oblastech, jak z pohledu teritoriálního, tak oborového. V době, kdy jsme se jako KSČM podíleli na vedení MSK, se díky Regionálnímu operačnímu programu podařilo přivézt do regionu přes 20 mld. Kč. K tomu ale byly nastaveny kontrolní mechanismy v podobě Regionální rady Moravskoslezsko. Tento úřad měl přes 80 zaměstnanců. S koncem programovacího období však svou činnost končí. Mám obavu, jak bude zajišťován výběr projektů, kontrola správného využití financí, následná kontrola udržitelnosti u finančních částek, které jsou násobně větší. I v tomto budeme jako zastupitelé kraje a naši lidé v komisích a výborech mít velkou zodpovědnost za efektivní využití těchto prostředků. Ty musejí být využity na oblasti, které přinesou kraji takové podmínky, že v něm budou jeho obyvatelé nacházet široké možnosti svého uplatnění jak v profesním, tak soukromém životě. Jsme stále v rámci EU regionem s největším zastoupením průmyslové výroby. To nám dává příležitost rozvoje i do následujících let.
V souvislosti s MSK jsem se setkal s pojmem »chytrý kraj«. Co si pod tím máme představit?
Kraj se snaží o využití stávajících a vybudování nových komunikačních propojení zejména v příspěvkových organizacích kraje. Jde i o zlepšení přístupu veřejnosti k informacím. Kraj vytvořil datové informační centrum. Využívají je nemocnice pro zabezpečený přenos dat. Jsou zde objednávkové systémy. Do budoucna se počítá s rozvojem telemedicíny. Slouží dále v dopravě pro informování cestujících. Umožní informovat o plynulosti dopravy. Vzdálené přístupy sledují spotřebu energií v budovách, a šetří tak náklady na jejich provoz. Zejména v dnešní době, kde je doporučeno omezit osobní kontakty, to vnímám jako přínos službám občanů.
Jaké jsou vaše dojmy z jednání nově zvoleného zastupitelstva?
Je před námi třetí jednání zastupitelstva. Díky výsledkům voleb může pokračovat trochu pozměněná koalice, která vedla kraj v minulém období. Má dostatek hlasů na schválení svých záměrů. Pokud bych ale měl zmínit zásadní hlasování, podpořili jsme i my rozpočet na tento rok. Odpovídal ve svých parametrech i našim požadavkům v oblastech, které považujeme dlouhodobě za zásadní.
Spolupráce s kolegyněmi a kolegy v komisích a výborech je z mého pohledu korektní. Každý máme své postoje, které se snažíme prosadit nebo doporučit. Ustavující jednání proběhla za osobní účasti členů a byl čas jen na krátké představení. Nyní je dávána přednost on-line přístupu. Mně osobně vyhovuje spíše osobní jednání. Tak se těším, až to okolnosti opět dovolí.
Jste jedním z mála kandidátů KSČM, kteří ve volbách do krajských zastupitelstev uspěli. Jaký je váš recept na úspěch?
Pokud bych přistoupil na tuto »kuchařskou« terminologii, tak bych uvedl, že i z dobrých ingrediencí se nemusí finální jídlo vždy vydařit. A je to tedy velmi závislé i na tom, kdo to jídlo uvaří a jak ho servíruje. Tedy jako ingredience mít témata, která lidi osloví, jejich správný mix a samozřejmě kvalitní kuchaře. A není to jen o jednotlivci, ale o spolupráci s těmi, kdo mají zkušenosti a dané problematice rozumí. Bez spolupráce lidí, kteří mají stejný cíl, se dobrých výsledků dosáhnout nedá.
Pak už jen záleží na schopnosti dostat hotový produkt k co největšímu počtu zájemců. Samozřejmě na všem se musí dále pracovat. Osobně bych rád přispěl k tomu, aby naši práci vnímalo pozitivně co nejvíce občanů.