V předvečer 100. výročí založení komunistické strany byla na zámku v Porubě otevřena schránka, kterou tam pro KSČM právě k tomuto datu zanechal zazděnou Epanastatis (v řečtině revolucionář) Prusalis. Za přítomnosti rodinných příslušníků i přátel Epanastatise Prusalise jsme měli tu čest, být na jeho přání u otevření schránky s odkazem komunistům 21. století, který nám zde zanechal tento neobyčejný člověk a velký komunista. Statise Prusalise jsme všichni znali jako člověka velkorysého, laskavého, obětavého, velikého komunistu a folkového hudebníka. Statis, jako ho znala většina z jeho okolí, se narodil 16. 11. 1948 v Titově v Jugoslávii matce, která emigrovala kvůli řecké občanské válce. Jeho rodina pocházela z vesnice Notia v severním Řecku. Jeho otec, který zemřel den před narozením Statise v řeckých horách při protimonarchistickém povstání, byl komunistickým partyzánem. I přesto, že svého otce nikdy nepoznal, otcovo smýšlení se vštípilo nejen do Statisova přesvědčení i povahy, ale i do jeho jména. Jako několikaměsíční dítě se dostal do tehdejšího Československa, kdy byly děti řeckých partyzánů přijímány jako političtí uprchlíci. Část dětství strávil v dětských domovech, kdy vždy s láskou vzpomínal na tuto dobu, a velice oceňoval to, že se vždy dbalo na to, aby nezapomněl svůj rodný jazyk i zvyky. Později, když do Československa přijela i jeho rodina, žil s nimi v ostravské Porubě. »Od první chvíle jsme cítili tu obrovskou lásku, kterou nás československý národ obklopoval,« říkával. Nikdy ve svém životě nepřestal připomínat a oceňovat lidskost a dobrosrdečnost českého národa. Život Statise v dospělosti přenesl od řidiče funkcionářů, až k hudbě, kdy poté, co začal studovat hudební konzervatoř, založil folkrockovou řecko–českou skupinu Atény. S touto skupinou vystupoval až do roku 1989 a poté vystupoval sólově na oslavách komunistické strany, ale také v Moskvě či KLDR. Po celý život Statise doprovázela nejen hudba, ale i jeho silně levicové smýšlení. V devadesátých letech koupil ruinu Porubského zámku, kterou i díky pomoci nejen porubských soudruhů zrenovoval, a tím zámek zachránil. Na zámku pořádal každoročně oslavy 1. máje, a nejen ty. V zámku též otevřel kulturní centrum, a zval zde české i světové levicové umělce. Na zámku ho též navštěvoval jeho dlouholetý přítel Miloš Zeman. »S Milošem nás pojí dlouholeté přátelství. Jezdil sem a jezdí, bydlí tu na zámku, vykuřuje tu své cigarety,« řekl Statis pro Paměť národa. Právě zde zanechal obsáhlý odkaz, o jehož obsahu budeme po důkladném prostudování podrobně informovat. Je nutno také připomenout jeho obětavost a statečnost, kdy se stal v roce 1999 dobrovolně na týden živým štítem v bombardovaném Bělehradě. Nikdy nezapomněl na to, že to byli právě Srbové v tehdejší Jugoslávii, kteří jako první poskytli řeckým uprchlíkům útočiště. Myslím si, že mnozí si ani neumí představit, že někdo vezme kytaru a jde hrát a zpívat na most, kde všude okolo lítají bomby… A toho byl Statis prostě nezištně schopen. Mně se při vzpomínce na Statise v první řadě vybaví laskavost, nezištnost a srdečnost. Nikdy nikoho neodsuzoval, neškatulkoval, bavil se s každým, ať to byl bezdomovec, alkoholik, černoch, běloch, cikán, kdokoliv. Jeho laskavost a míra tolerance byla až neskutečná. Každý, kdo měl tu čest ho osobně poznat, snad neměl ani na výběr - pro jeho osobnost ho prostě musel mít rád. Jako člen naší základní organizace vždy jen s úsměvem za námi přišel s kytarou a obohatil například oslavy MDŽ nejen svojí hudbou, ale i svým vyprávěním a vždy veselou náladou. My, porubští komunisté, nikdy nezapomeneme na našeho Statise, a proto také každý rok na oslavu narození toho komunisty s velkým K, pořádáme vzpomínkovou akci, kde se hrají Statisovy písničky, promítají na plátně nejen jeho videoklipy, ale také si přítomní lidé zavzpomínají na tohoto úžasného člověka. Tímto bychom rádi i velice poděkovali rodině Epanastatise Prusalise, která nám umožnila, splnit Statisovo přání a schránku s tímto odkazem otevřít. Milý Statisi, děkujeme i tobě, že jsme mohli mít tu čest tě poznat, a nadále jsi a budeš součástí nás všech.
Fotogalerie
