Už více než 31 let pravice všemi způsoby zahrnuje občany zkreslenými až lživými informacemi o době výstavby socialismu v Československu. Hlavně ty, co se narodili od začátku 80-tých let. U příležitosti 100. výročí vzniku komunistického hnutí v Československu proto MěV KSČM v Ostravě připravil tento stručný přehled. Snad čtenářům pomůže v orientaci kde je pravda a kde lež a hlavně přispěje k nezlomné argumentaci při názorových střetech s nepřáteli pravdy.
Komunisté údajně nic nevytvořili
Období let 1948 – 1989 se stalo, přes všechny problémy, velmi dynamickým a z hlediska všech stránek společenského života celkově i ve srovnání se současnou situací, nejlepším obdobím v historii Československa. Vznikl ohromný majetek, který byl plně ve vlastnictví občanů a byl vytvořen výhradně z domácích zdrojů, z peněz, které na akumulaci poskytli občané země svou prací.
Souhrnný ukazatel hospodářského růstu
Společenský produkt se v socialistickém Československu v letech 1950 – 1989 zvýšil 6,51 krát. Majetek, čili národní jmění, vzrostl na zhruba 3 biliony Kč, tedy více než 7,5 krát – (z toho v České republice 5,8 krát a na Slovensku 11,4 krát) a to při pětinásobném zvýšení úrovně osobní spotřeby obyvatelstva. Koncem roku 1989 měla ČSSR včetně nedokončené výstavby a zásob, základní prostředky v celkové hodnotě 5.178 miliard Kčs.
Vyrovnané státní hospodaření
Československo mělo vyrovnané státní hospodaření, vyrovnanou platební bilanci a většinou vyrovnanou obchodní bilanci. V podstatě nebylo zadluženo, včas splácelo dluhy včetně úroků. Hrubé zahraniční zadlužení (státu, bank i podniků) dosáhlo koncem roku 1989 7,9 miliardy dolarů, tj. asi 500 dolarů (7 500 Kč) na obyvatele. Státní banka Československá měla k dispozici 105 tun měnového zlata v ceně zhruba 15
až 17 miliard a stát měl v SBČS k dispozici na hotovosti asi 85 miliard Kčs finančních rezerv. Stát, republiky, kraje, okresy ani obce neměly žádný vnitřní dluh.
Devizová pozice státu
S přihlédnutím k poskytnutým vládním, bankovním a obchodním úvěrům do zahraničí byla celková devizová pozice státu aktivní na úrovni zhruba 23 miliard Kčs. Patřily sem i naše pohledávky nesplácené ve lhůtě (např. Sýrie, Irák, Egypt). Banky a podniky neměly žádné rizikové úvěry. Popřevratový režim převzal finanční aktiva ve výši asi 85 mld. Kč. To vše byl majetek rentabilní, který vynášel okolo 10 % z vloženého kapitálu. V roce 1989 vykázalo československé národní hospodářství zisk cca 150 mld. Pokud jde o samotnou Českou republiku, připadalo na ni v roce 1989 v dnešních cenách kolem 10,5 bilionu Kč.
Rychlý vzestup průmyslu
Průmysl narostl během 40 let více než 13,5 krát. Jen za poslední předlistopadovou pětiletku vzrostla průmyslová výroba o 38,5 % a zemědělská výroba o 13,5 %. Přispěla k tomu i studená válka, kdy na pozadí této skutečnosti se z naší země stala metalurgická huť, strojírna, kovárna či zbrojovka celého východního bloku. Vyráběli jsme osobní i nákladní automobily, motocykly, lokomotivy, tramvaje, traktory, kovoobráběcí stroje, letadla, turbíny, textil, obuv, oděvy, sklářské výrobky, koberce, nábytek, cement, potravinářské stroje, fungovaly pivovary, cukrovary, lihovary,… .
Stavby elektráren - elektrifikace
Celkový instalovaný výkon elektráren v letech 1948 – 1989 vzrostl z 2.625 MW na 21.670 MW. Velmi rychle byla dokončena elektrifikace obcí. Klíčový význam měla elektrifikace hlavních železničních tratí. Parní trakce tak byla do roku 1980 nahrazena elektrickou, zčásti i motorovou.
Zemědělská produkce rostla
Zemědělství se orientovalo na potravinovou soběstačnost v zásobování potravinami mírného pásma. V nabídce potravin byla ČSSR soběstačná, mohla i vyvážet do zahraničí. Deficity u tropických produktů a nepotravinářských zemědělských produktů zmírňovaly vývozy cukru, sladu, chmele a piva. Hodnota souhrnného ukazatele zemědělské výroby, tj. hrubá zemědělská produkce vzrostla od roku 1970 do roku 1989 o 36,7 %. Výroba jatečných zvířat (skotu, prasat a drůbeže) se ve stejné době zvýšila o 52,6 %, výroba mléka o 49,5 %.
Řešení bytového problému
Postupně byl překonáván bytový problém zděděný z první republiky a z okupace. Mladým rodinám byly poskytovány bezúročné či zčásti odepisovatelné půjčky. V řadě případů bylo možné získat podnikový byt. Počet bytů od roku 1946 vzrostl ze 751 tisíc na 2.938 tisíc v roce 1980.
První panelový byt byl smontován v tehdejším Československu v roce 1953. Od té doby bylo postaveno téměř 1.200.000 bytů tohoto typu, přičemž se masivně stavělo hlavně v 70. a 80. letech.
Dnes bydlí většina obyvatel země v bytech postavených za socialismu, s ústředním vytápěním, teplou i studenou vodou i veškerým příslušenstvím. Nájemné činilo podstatně méně než 10 % průměrného příjmu.
Postavení ČSSR ve světě
Po roce 1989 až po dnešek se stalo módním tvrzení, že v mezinárodním srovnání ekonomické úrovně na jednoho obyvatele ČR klesla za čtyřicet let socialismu z desátého na čtyřicáté místo. Takovým tvrzením se v převratových dnech proslavil dřívější i dnešní přední antikomunista Miloš Zeman, který tehdy pronesl: »…za posledních 40 let jsme se dostali z 10. místa ve světě na 40. místo, v některých oblastech je to ještě horší…« A tak dále v tomto duchu. Žádná fakta. Ale na desátém místě ve světě ČR nikdy nebyla. V celkové ekonomické úrovni na jednoho obyvatele byla podle řady mezinárodních srovnání na 13. místě v Evropě a na 18. místě ve světě. Zhruba toto postavení ČR měla i v osmdesátých letech minulého století, tedy za socialismu. Toto srovnání je nutno brát jako orientační a informativní. Je však doloženo řadou ukazatelů.
A jak to hodnotila Světová banka, kterou nikdo nemůže považovat za přítele socialistického hospodaření. Na základě žádosti československé vlády se uskutečnila mise Světové banky, která v květnu 1990 vypracovala své hodnocení tehdejšího stavu ekonomiky a doporučení pro její převedení na tržní hospodářství. Uvádí se v něm: »V mnoha ohledech jsou československá ekonomická opatření v posledních 20 letech relativně dobrá. Příjmy na hlavu stále stoupají, třebaže v druhé polovině osmdesátých let jen ve stěží postihnutelné míře. I vnitřní i vnější stabilita je udržována. Zjevná inflace je menší než dvě procenta v průměru v rámci osmdesátých let. Nezaměstnanost skutečně neexistuje. Sociální ukazatele země ukazují relativně dobrý výsledek. Dostup obyvatelstva ke zdravotním službám, dostatečná doprava, služby v péči o děti a možnosti rekreace jsou působivé. … Celkový standard vzdělávání zůstává vysoký. …«
Fakta a nic než fakta
Ještě po jednatřiceti letech od pravicového státního převratu nazývaného "Sametová revoluce" se ve svých článcích řada pravicových autorů a jejich patolízalů v diskusích neustále vracejí k období let 1948 - 1989. Jejich tvrzení, že obyvatelé ČR se nikdy v minulosti neměli lépe jak dnes, má dvě podstatné chyby. Jednak srovnává nesrovnatelné a jednak už neříká, že se to netýká všech, nebo alespoň většiny. A právě hledisko většiny je nejen správné, ale i demokratické.
Komunisté prý ukradli, na co přišli, prý se napakovali. Za 31 let se ale žádnému investigativnímu novináři, žádnému vyšetřovateli, žádnému lovci senzací ani bulváru nepodařilo předložit sebemenší relevantní důkaz. Podívejme se na výsledky hospodaření v období jejich čtyřicetileté vlády.
(Kde není uvedeno jinak, znamená první číslo stav v r. 1948, druhé číslo stav v roce 1989)
Stav základních prostředků - 757 mld. / 5 bil. 178 mld. Kčs
Instalovaný výkon elektráren - 2.625 MW / 21.670 MW
Výroba nákladních aut - 7.221 ks / 50.570 ks
Vyrobeno párů obuvi - 64.378 / 120.289
Autobusová síť - 44.047 km / 299.489 km
Telefonní přípojky - 386.000 / 4.132.000
Chov hovězího skotu - 3.663.000 ks / 5.129.000 ks
Chov prasat - 3.242.000 ks / 7.498.000 ks
Sklizené obilí - 4.768.000 t / 12.042.000 t
Divadla ve stálém provozu - 60 / 88
Vydané knihy - 44.176 ks / 105.739 ks
Počet lůžek v nemocnicích na 1000 obyvatel - 8,9 lůžka / 12,6 lůžka
Jeden lékař připadl na - 1.158 obyv. / 270 obyvatel
Zásobování pitnou vodou z veřej. zdrojů - 48,6% v r.1960 / 80% v r.1989
Napojení domácností na veřej. kanal. - 39,2% v r.1958 / 64,8% v r.1989
Odběratelé plynu - zanedbat. množ. / 2,7 mil. domácností
Průměr. délka života - M 61,5 / 68 let - Ž 66,1 / 75,3 let
Za dobu budování socialismu, bez podílu cizího kapitálu, jen z domácích zdrojů a s omezenou zahraniční pomocí, při úplném vypořádání se se znárodněnými zahraničními majiteli po Únoru 48, při spuštěné „železné oponě“ a mezinárodní blokádě, bez vrácení celého zlatého pokladu a nesplacených válečných reparací, se československým dělníkům, zemědělcům, vědcům, inženýrům, zaměstnancům i intelektuálům podařilo vymýtit nezaměstnanost, bídu, existenční nejistoty a při udržení slušné životní úrovně a životních jistot naprosté většiny občanů vybudovat:
4 atomové, 23 tepelných a 26 vodních elektráren, téměř 400 km dálnic, elektrifikovat železniční tratě, postavit hutní, strojírenské, chemické, potravinářské a jiné podniky a továrny, zmodernizovat zemědělská družstva a dosáhnou téměř 100% soběstačnosti v základních komoditách.
Provozovat flotilu námořních lodí, položit stovky a tisíce kilometrů energovodů, plynovodů a ropovodů, zavést zcela nové výroby niklu, hliníku a umělých hmot, postavit a provozovat jesle, školky, školy, odborná učiliště, polikliniky, nemocnice, kulturní a společenské domy, sportovní stadiony, rekreační střediska.
Od základu bylo území republiky pokryto TV signálem, ne sice ideálně, ale přesto se udržovaly kulturní a historické památky, podporovaly se divadelní a umělecké soubory a soubory lidové tvořivosti. Vybudovala se podstatná část pražského metra s 38 stanicemi, obrovské prostředky se vynakládaly na industrializaci zaostalého Slovenska.
Postavily se stovky obytných sídlišť s 200.000 panelových domů a 1.200.000 byty, což představuje 55% všech bytů a 30% veškerého bytového fondu. Ve zbrani byla udržována 200 tisícová armáda v mnoha desítkách vojenských útvarů, 16 výcvikových prostorech s 407 bojovými letadly, 101 vrtulníkem, 4.585 tanky, 4.900 obrněnými transportéry a BVP, 3.445 děly a raketomety a 77 zařízeními odpalovaní raket. V rámci Civilní obrany byly vybudovány objekty, které by dnes bylo naprosto nemožné postavit. A ještě zbylo dost prostředků pro zahraniční pomoc rozvojovým zemím.
Nízké platy byly vyváženy dotovanými cenami potravin, bydlení, hromadné dopravy, lékařské péče, kultury, umění, sportu a mnoha jiného.
V roce 1989 měla SBČs k dispozici 105 tun měnového zlata v hodnotě 17 miliard Kčs, hotovost ve výši 85 mld. Kčs a žádné vnitřní dluhy. Státní dluh činil pouhých 124,2 mld., v roce 1993 již 158,8 miliard a loni astronomických 1.412.900.000.000 Kč! Podaří se ho splatit alespoň za tisíc let?
Na závěr čtenářům
Každý z nás, kteří jsme část svého života prožili v socialismu, máme svůj názor, své osobní zkušenosti. Někdo dobré, jiný horší. Někdo byl aktivní, někdo pasivní. Takoví jsme prostě byli. Jisté ale je, že generace lidí, kteří se podíleli na výstavbě socialismu, mohou a mají být právem hrdi.
Fotogalerie
